V tomto kurzu se dozvíme o vícerozměrných polích v C ++. Přesněji řečeno, jak je deklarovat, přistupovat k nim a efektivně je používat v našem programu.
V C ++ můžeme vytvořit pole pole, známé jako vícerozměrné pole. Například:
int x(3)(4);
Zde je x dvourozměrné pole. Může obsahovat maximálně 12 prvků.
Toto pole si můžeme představit jako tabulku se 3 řádky a každý řádek má 4 sloupce, jak je znázorněno níže.

Podobně fungují i trojrozměrná pole. Například:
float x(2)(4)(3);
Toto pole x může obsahovat maximálně 24 prvků.
Můžeme zjistit celkový počet prvků v poli jednoduše vynásobením jeho rozměrů:
2 x 4 x 3 = 24
Inicializace vícerozměrného pole
Stejně jako normální pole můžeme inicializovat vícerozměrné pole více než jedním způsobem.
1. Inicializace dvourozměrného pole
int test(2)(3) = (2, 4, 5, 9, 0, 19);
Výše uvedená metoda není upřednostňována. Lepší způsob inicializace tohoto pole se stejnými prvky pole je uveden níže:
int test(2)(3) = ( (2, 4, 5), (9, 0, 19));
Toto pole má 2 řádky a 3 sloupce, a proto máme dvě řady prvků, každý se 3 prvky.

2. Inicializace trojrozměrného pole
int test(2)(3)(4) = (3, 4, 2, 3, 0, -3, 9, 11, 23, 12, 23, 2, 13, 4, 56, 3, 5, 9, 3, 5, 5, 1, 4, 9);
To není dobrý způsob inicializace trojrozměrného pole. Lepší způsob inicializace tohoto pole je:
int test(2)(3)(4) = ( ( (3, 4, 2, 3), (0, -3, 9, 11), (23, 12, 23, 2) ), ( (13, 4, 56, 3), (5, 9, 3, 5), (5, 1, 4, 9) ) );
Všimněte si rozměrů tohoto trojrozměrného pole.
První dimenze má hodnotu 2
. Dva prvky tvořící první dimenzi jsou tedy:
Prvek 1 = (((3, 4, 2, 3), (0, -3, 9, 11), (23, 12, 23, 2)) Prvek 2 = (((13, 4, 56, 3), ( 5, 9, 3, 5), (5, 1, 4, 9))
Druhá dimenze má hodnotu 3
. Všimněte si, že každý z prvků první dimenze má každý tři prvky:
(3, 4, 2, 3), (0, -3, 9, 11) a (23, 12, 23, 2) pro prvek 1. (13, 4, 56, 3), (5, 9, 3 , 5) a (5, 1, 4, 9) pro prvek 2.
Nakonec jsou int
uvnitř každého z prvků druhé dimenze čtyři čísla:
(3, 4, 2, 3) (0, -3, 9, 11)……
Příklad 1: Dvourozměrné pole
// C++ Program to display all elements // of an initialised two dimensional array #include using namespace std; int main() ( int test(3)(2) = ((2, -5), (4, 0), (9, 1)); // use of nested for loop // access rows of the array for (int i = 0; i < 3; ++i) ( // access columns of the array for (int j = 0; j < 2; ++j) ( cout << "test(" << i << ")(" << j << ") = " << test(i)(j) << endl; ) ) return 0; )
Výstup
test (0) (0) = 2 test (0) (1) = -5 test (1) (0) = 4 test (1) (1) = 0 test (2) (0) = 9 test (2) (1) = 1
Ve výše uvedeném příkladu jsme inicializovali dvourozměrné int
pole s názvem test, které má 3 „řádky“ a 2 „sloupce“.
Zde jsme použili vnořenou for
smyčku k zobrazení prvků pole.
- vnější smyčka od
i == 0
proi == 2
přístup k řádkům pole - vnitřní smyčka od
j == 0
proj == 1
přístup ke sloupcům pole
Nakonec v každé iteraci vytiskneme prvky pole.
Příklad 2: Zadání vstupu pro dvourozměrné pole
#include using namespace std; int main() ( int numbers(2)(3); cout << "Enter 6 numbers: " << endl; // Storing user input in the array for (int i = 0; i < 2; ++i) ( for (int j = 0; j > numbers(i)(j); ) ) cout << "The numbers are: " << endl; // Printing array elements for (int i = 0; i < 2; ++i) ( for (int j = 0; j < 3; ++j) ( cout << "numbers(" << i << ")(" << j << "): " << numbers(i)(j) << endl; ) ) return 0; )
Výstup
Zadejte 6 čísel: 1 2 3 4 5 6 Čísla jsou: čísla (0) (0): 1 čísla (0) (1): 2 čísla (0) (2): 3 čísla (1) (0): 4 čísla (1) (1): 5 čísel (1) (2): 6
Zde jsme použili vnořenou for
smyčku k převzetí vstupu 2D pole. Po převzetí všech vstupů jsme for
k tisku členů pole použili jinou vnořenou smyčku.
Příklad 3: Trojrozměrné pole
// C++ Program to Store value entered by user in // three dimensional array and display it. #include using namespace std; int main() ( // This array can store upto 12 elements (2x3x2) int test(2)(3)(2) = ( ( (1, 2), (3, 4), (5, 6) ), ( (7, 8), (9, 10), (11, 12) ) ); // Displaying the values with proper index. for (int i = 0; i < 2; ++i) ( for (int j = 0; j < 3; ++j) ( for (int k = 0; k < 2; ++k) ( cout << "test(" << i << ")(" << j << ")(" << k << ") = " << test(i)(j)(k) << endl; ) ) ) return 0; )
Výstup
test (0) (0) (0) = 1 test (0) (0) (1) = 2 test (0) (1) (0) = 3 test (0) (1) (1) = 4 test ( 0) (2) (0) = 5 testů (0) (2) (1) = 6 testů (1) (0) (0) = 7 testů (1) (0) (1) = 8 testů (1) (1) (0) = 9 testů (1) (1) (1) = 10 testů (1) (2) (0) = 11 testů (1) (2) (1) = 12
Základní koncept tisku prvků 3D pole je podobný konceptu 2D pole.
Jelikož však manipulujeme se 3 dimenzemi, použijeme místo vnořených smyček 3 celkem celkem:
- vnější smyčka od
i == 0
doi == 1
přistupuje k první dimenzi pole - prostřední smyčka od
j == 0
doj == 2
přistupuje k druhé dimenzi pole - nejvnitřnější smyčka od
k == 0
dok == 1
přistupuje ke třetí dimenzi pole
Jak vidíme, složitost pole se exponenciálně zvyšuje s nárůstem rozměrů.